Milá Čtrnáctko, chci ještě jednou poděkovat za vytvoření krásné atmosféry na oslavě mých sedmdesátin. Znovu děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě, hlavně Milošovi. Po "stěhovací" neděli, kdy jsme stále něco přemísťovali, třídili, dohledávali, se konečně těším z dárků a nádherných květin. Hezky jsem se překulila do té další desítky let.
Ahoj všichni, když jsme včera přišli po výživné Můrově vycházce do hospody, podařilo se nám ještě vmáčknout ke stolu, kde seděla vybraná společnost. Jen namátkou - jedno překvapení z Hradce, mimořádná linka Praha-Tokio, Blanka i Blanický rytíř, dochvilný Pažout. A Jirka měl takovou radost, že poprvé vidí doupátko na vlastní oko, že hned bouchnul šampus (info pro Allu: Brut). A Darina chtěla taky slavit, tak druhé a Jirka chtěl ještě slavit – třetí támhle letí. Pro čtvrté už musel pan vrchní skočit k Vietnamcům. Prostě krásný brutální večer.
To byl v sobotu krásný den – počasím i náplní. Už před podolskou porodnicí jsme se dozvěděli, že v roce pádesátom čtvrtom se narodilo přes 260 000 dětí, ovšem z nich nejvýznamnější - alespoň pro Miloše - bylo děvče Blanka. Další postupový bod – obřadní síň na Vyšehradě a jako bonus výhledy na prosluněnou Prahu. Před síní vytáhl Miloš z rukávu – vlastně z obrovských desek svatební foto – intelektuálku za svědka, proč ne? V Podskalí jsme zazvonili na zvonek a přišla nám v kloboučku otevřít kouzelná Blančina babička (při bližším ohledání lehce podobná Jitce Součkové), která zachránila Miloše před umrznutím ve vybydlené Libni. A nás před hladem a neklidným přešlapováním. Na dvorečku nás čekal obrýlený Miloš ze svatební fotky s úplně jinou ženou, svařák, občerstvení a v suterénu čistý záchod, jak to má František (a teď hlavně i my) rád. Pak jsme v rychlém sledu absolvovali Blaničku z 1. A, totalitní školství, pronikli jsme neplánovaně na dvůr českých inženýrů, dožahli svařák na lunaparkovém Karláku a přesunuli se do čítárny. Tam už nás čekali další kamarádi, přebohatý švédský stůl, který zabezpečila děvčátka z Třebaně, Řevnic, Karlštejna a Vinohrad a Muzikanti z Kampy, se kterými Miloš secvičuje repertoár už nějaký ten čtvrtek. A bylo to znát, bez elektriky hravě přezpívali hovořící Čtrnáctku. Náš šéf moudře pohovořil o téměř neviditelné, ale velice užitečné existenci Blanky a přitom názorně demonstroval, že Blanka není tunel. Miloš myslel na všechno, dokázal i darované kolo barevně sladit s dress codem své manželky. Pak už sólo pro oslavenkyni a při rock´n´rollu sólo pro všechny zdivočelé ženy. Nakonec se prosadil i František se svým nožem a sekerou. Večer zdánlivě končí, jak to známe z Milíčevse, staří muzikanti zvolna odcházejí do hajan, nastupuje Vítek. Hrál nám fláky, které si ještě pamatujeme. Škoda, i já jsem musela, zrovna když vládlo vedro nad Prahou, utéct bez rozloučení do sychravé noci, jinak by mé manželství zřejmě skončilo v troskách. Ale byl to krásný den i večer! Blanko, Miloši, vy omedailovaní, hudbo, děkujeme!
Ahoj přátelé, jenom bych chtěl doplnit Zuzaniny informace o dalším programu. Ve středu 11.12. budeme zase po dlouhé době hrát v Salmovské. Je to hned následující den po čtrnáctkové nadílce. Už jsem to před časem psal a několik lidí se mi přihlásilo. Pořád ale zůstávají volná místa. Začíná se mezi 17-17,30, s hraním se musí končit v 21.
Zdravím všechny a posílám Mirkovo parte.
Ahoj, když nepíše šéf, tak píšu já. Nechci být v hospodě sama. Takže v šest v Blanické.
Ano, je to samozřejmě tak. Já bych tedy k tomu jen doplnil, abyste po příchodu netápali, že budeme míst stůl v té druhé místnosti, protože vepředu má být opět hudba. Ahoj večer.
Ahoj lidi, dnes jsem vykoukl z metra Malostranská a po pár krocích jsem se ocitl v ráji. Krásné slečny se svými "apači", mladíci někdy trochu připomínající žižkovské Pepíky, také krajinky, a kdesi cosi. Tady je odkaz na album ». Vřele doporučuji k relaxaci uprostřed předvánočního shonu.
Ahoj všichni, konečně se mně podařilo zpracovat fotky z Blančiny narozeninové oslavy. Lze je vidět zde » Autorkou naprosté většiny z nich je tentokráte Soňa Vašicová, které tímto velice děkuji, že se ujala tohoto úkolu. Bylo to fajn.
Ahoj, letos opět plánuji na sv. Štepána výlet s ohněm a zakončením u Medvěda v Berouně. Cesta nebude dlouhá a vše upřesním po prohlídce na místě. Nyní potřebuji vědět, kdo z obvyklých účastníků nepůjde.
Minulá vycházka nám dala dost zabrat. Sešlo se nás 15 (6+7+1+1) a po startovním pivu v Gradě jsme vyrazili do drsné přírody. Už cesta kolem jinonického hřbitova nás měla varovat. Sluníčko svítilo, bylo trochu mokro po raním deštíku, no zkrátka pohoda. Prošli jsme několika vyhlídkami do Prokopského údolí a přilehlých sídlišť a bylo třeba dostat se dolů. Někteří, když viděli ten padák, to vzdali a vydali se oklikou. Pro nás, staré důchodce to bylo asi tak, jako když horolezci slaňují alpské štíty. No , slezli jsme, leč dole byl potok s vysokými břehy a lávka nikde. Já šel hrdinsky po proudu směrem dalšího cíle, ostatní měli víc rozumu a šli proti proudu, asi půl km až narazili na lávku, kde však po nich chtěl střílet jakýsi ochranář, že jdou rezervací. Naštěstí nevystřelil, zato já po pár stech metrech pochopil, že musím přebrodit, hrdost mi nedovolila se vrátit. což potok byl úzký, ale břeh vysoký. Šplhal jsem bos po blátě a když jsem se nahoře obouval, na ponožce byla krev. Trochu jsem si v potoce o nějaký ostrý kámen malinko rozřízl nožičku. Nohy od bláta jsem si umyl v louži a počkal na ostatní, kteří mě láskyplně politovali a ošetřili. V Prokopském pivovaru jsem se jim odměnil rundičkou griotky. dál už jsme šli za tmy, ale po asfaltce. Jezírko se zatřpytilo ve světle čelovek a rádi jsme zapadli do občerstvení v Prokopáku, kde byl moc příjemný hostinský a staral se o nás, jak o vlastní děti. Pak už jen vláček na Smíchov a zbytek výpravy zapadnul ke Starému lvovi, kde nás vítala kapela ve složení Kosák, Venca, Honza a houslista Tomáš. To se nám to zpívalo a já těžce porušil léčebný picí režim.
Ahoj, na stezce jsme mohli vidět v Kunraticích u Cvikova krásnou skleněnou zahradu Jiřího Pačinka. Nyní je nainstalovaná v botanické zahradě v Troji. Doporučuji ke shlédnutí, zvláště večer při umělém osvětlení je to velmi efektní. Zde je odkaz na fotky » Podmínky pro fotografování jsou extrémní, kvalita fotek tomu bohužel odpovídá.
Pouze vylepšení systému divadel. Když nebudete moct jít, třeba těsně před divadlem, zavolejte mi, pošlete foto lístku, napište na 14, určitě mně neobtěžujete, já to nějak zařídím nebo se sám někdo ozve. Protože musím lístky kupovat hodně dopředu, prosím vás, abyste si je brzy vyzvedávali, nejlíp v hospodě. Lístky pak tahám všude možně s nadějí, že vás tam potkám a můžu je i ztratit. Ted počítám s předáváním na besídce 10.12. nebo 17.12.v hospodě. ABC hra Ježek za 330, Kč rez. do 13-12
Ahoj, vycházka 26.12.2024, na Štěpána, bude mít pravděpodobně tento průběh: Vlak: P.hl. - 10:45, P. Smích. -10:53, Řevnice 11:20, Beroun 11:38. BUS č 630 aut. st. Beroun -11:49, Chyňava, U Jonášů -12:13 ( doba jízdy 24 min.)
Trasa: po č. značce na vrch Kamenná, kde sezení myslivců s ohništěm(snad tam nebudou), po č. značce kus,pak doprava Farská rokle, zpět na č. značku a již stále po ní přes rozcestí U Jahodového vrchu a U Lizu ke stanici BUSu Eternitka. Pokud dojdeme ve správný čas Busem na aut.st. Beroun a k Medvědovi nebo pěšky podél Berounky k mostu nebo lávce a přes náměstí k Medvědovi.
Délky: k BUSu Eternitka 5,5 km, přes Beroun k Medvědovi cca 3 km.
Odjezdy BUS Eternitka- č.630 -- 15:07, 17:07, č.631 -- 16:43,18:43. Odjezdy vlaků z Berouna - osobáky 17:14, 17:44, 18:14, 19:44, 19:44. Rychlíky 17:44, 18:08, 19:08. Atd.
S sebou --teplé šaty,boty(též do bahna-dnes ho bylo dost), čelovky, jídlo a pití k ohni i mimo něj, hole atd.
Ahoj vespolek, v sobotu, 21. prosince, se na Malé Straně pod Karlovým mostem opět sejde eklektická skupina TAKových a dalších lidí kolem několika výborných a obětavých muzikantů ke společnému předvánočnímu hraní a zpěvu. Začátek kolem půl páté, konec kolem 18 hodin. Na místě též čaj z várnice, prskavky pro děti a vánočka pro všechny.
Můra píše: Zítra kvůli nám otevřou U prezidentů a budou mít guláš ! (13.30 Vypich).
Zuzana: A pak nadílku na Hrádku hravě stihneme.
ZPRÁVA O „CVIČENÍ“ c. k. Turasovy Infanterie, s krycím názvem: „L Á Z E Ň Š T Í R Y T Í Ř I“
Povalovací raskaz uposlechlo celkem 14 c.k. Důst. Infant. + Týlu, + 2 psi. (Účast 3 Marš, 4 Gen, 2 plk. (z tRasy 14), 3 kapit + 2 Nov... Postupně trenem, busem i vozbou. 29.11. jelo z Franz Jos. Bahnof celkem 5, další vozbou do Vlaschimi, rasp. do obce KondRas, kde všichni byli téměř umláceni obraskými přeřízky a pak i MaŠam OB darovanými kremrorasemi. Odchod do noci cestou a dále pěšinou překrasnou přírodou a stále více stoupající horou. OB tažen psím spřežením švýcarských kvalit. Ani zjebloudiléhoj Gen.Macha třeba nebylo. Raskaz splněn - 3,5 km lesy skály str, že. Na vrcholu 638 m/nm sníh nebyl ...alebrž Schtabsbuffet v Suchatce, maskované coby Rashledna pavezníhoj typu. Hraní, papu a pak i spaní venku u povolenéhoj ohně. Operativně v očekávání deště sněhu vichru uvnitř zřízen suchý Marod Doctor Bar. Tři podlehli chorobám a lehli. Ráno opět oheň a krasně. A zásoby mená, že nekonečné, vše zajištěno.
V sobotu 30.11. dorasily do Lounowitz Dámy Týlu s Nowitzkami + Marš Herle, t. č. InvalVeteran busem a před polednem přisupěli nahoru na horu. A konečně mohlo být prasraseno, že cílem byl a je Blaník Velký, že..
Po vyobjímání, zelených přípitcích, rashlížení svrchu + focení stále, uhašen oheň a pokračováno prudce dolů lesy a cestami 2 km kol míst slavných, přes Rytířskou louku s potůčky v cestě, kde vnoci prý Rytíři koně napájejí. Pak voje rasděleny. 5 zpět 3 km do Louňovitz na zámecké papu a Jarmark a vozbou dále na Schebirau Kamž ostatní po červené linii Svato Jakubské cesty jihočeské po dalších 9ti km taky do objebnané hospy dorasili. Dlouhé debaty tekutě vylepšeny i papu bylo pak dosti. (Tři: Kpt. Máma, Novic.Eva a Marš. PetrH ušli nejvíc-celkem 17 km!)
Pak část vozbou vařit do cíle, ostatní společně nocí 3,5 km do zámečku Elbančickéhoj, dříve lázní (ElBanjo). Zde spočinout možno bylo všem v kuchyni obytné, teple vonící čerstvou polévkou. Ubytování pokojích s loži i v černé kuchyni se stálým ohněm, sudem píva a klobásami.
Po večeři sešel k nám i zámecký pán Marcel s chotí Kateřinou by shlédli scénku i zapěli písně. Dojemně ve verších zpěvem ručeno Novickám kapitánkami. Navazující žádostí (vše celé Mílou složeno) dvou Novicek kvitovány radostně. Kolky řešeny průběžně..a ještě i zbyly… Maršálové se shodli, že přijímat možno a tak byly nové - Markéta a Eva, pokleknuvše poklepány na rámě vařečkou vod polívky a přijaty do c. k. jako mladší týlové pracovnice.
Opakovaně žádaná LOVECKO-TRAMPSKÁ ÚSTROJOVÁ KÁZEŇ však narušována průběžně a to nejen dávno poučenými Novickami, (na nepřijeti ale vliv nenastal)!
Nedělní snídaně pohodová, rušena odsuny vozbou. Zbylých sedm mlžným lesem-bažantnicí, cestou, polem a opět krásným lesem bus nechalo ujet a v Mladé Vožici dobře v rastaurantu poobědvalo. Pak bus zadaras (nešel terminál) na Tábor a vlak opět na Fr. Jos. Bahnof. Nakonec jen dva JiKuč a ZdeKuČmoud dospěli ku 333 na dobré pívo a slavně tak Cvičení zakončili.
Nelibě neseno, že účast mladších cca 6ti zmařena přesuny tradic Mikulášských podivně dopředu a to do termínu dávno hlášenéhoj Cvičení. Důvodem snad, že nedávno na kolenou prasící a na dopor. otce přijatý mladší důst. chce se účastnit jakési taškařice 7.12.ve Statlu, coby strasný nelaskavý čert. Tímto bylo zabráněno špatně chápajícím mladším (snad i vlivem neTýlové agitátorky) býti přítomni nadčasovým vlasteneckým a Infanterii posilujícím počinům, nejen na je bájné hoře. Tento výpad se již opakovat nebude ani doufejme takovéto krátkozraké narušení vlastních c.k. řad a tradic z naprasto nepromyšlených důvodů. Degradace Štábem zvažována a během příštíhoj roku se ukáže, jak se budou ukazovat.
Po zimní pauze c.k. akcí nastane jarní smršť, že:
HOJ KAISER, GOTT UND VATERASLAND! NlsM JiKu v.r.
Ahoj všem, jak jsem slíbil, posílám připomínací info ohledně zítřka. Už to dnes před chvílí lehce zmínila Zuzana. Zítra se sejdeme v sálu restaurace Na Hrádku. Bohužel se nám to sešlo v jeden den s rozloučením s Mírou, ale už s tím nic nenaděláme. Určitě na všechny, co nás letos opustili zítra vzpomeneme.
Takže k trasovým vánocům: je to tedy v restauraci Na Hrádku, která je v Břevnově na křižovatce ulic Šlikova a Heleny Malířové. Pozor - vstup do sálu je na boku domu z ulice Heleny Malířové. Nechoďte tedy hlavním vstupem, který přímo na rohu domu. Pokud se vám ale povede vejít do restaurace tím hlavním vstupem, tak do sálu se dostanete okolo záchodů, v žádném případě nechoďte přímo skrz výčep, který je vlevo hned za vstupem.
Začínáme v šest večer, tak prosím přijďte včas. Musíme tam udělat útratu min. 10.000,- Kč (dohromady, ne každý zvlášť), aby nám nepropadla záloha (3.000,-).
Tak jako každý rok prosím o střídmost v počtu dárků, scházíme se tam hlavně, abychom se potkali a zazpívali koledy. A pokud možno, nedávejte dárky pro ty, kteří tam nejsou a pokud možno, napište na dárek jméno toho, komu ten dárek chcete dát. Nebudete tomu věřit, ale každý rok se nějaký bezejmenný objeví.
Jak tam: nejblíže je to ze zastávky Marjánka - stanice tramvají č. 22 a 25. Pak se musí do celkem prudkého kopce ulicí Liborova (nebo případně Heleny Malířové).
Nejpohodlnější a vlastně úplně nejblíže je to z konečné tramvaje Královka, kde končí tramvaj 23, ale poslední tam přijíždí cca 10 minut před šestou, pak už nejezdí.
Případně se tam ještě dá jít od stanic tramvají a autobusů (143, 149 a 164) Malovanka (případně Pod Královkou). Takže zítra!
Ahoj, přeposílám fotky z rozloučení s Mírou od Jirky M.
Ahoj lidi, letošní nadílka byla trochu komornější než ty předešlé, ale díky NOVÉ ingredienci získala přidanou kvalitu. Celkové vyznění si dovoluji nazvat po troškovsku PPE - písně, pivo, erotika. Posuďte sami »
Ahoj všichni, kde jinde začít vycházku na Dálném východě než v čínské restauraci? Prošli jsme čínskou zdí, vystoupali do věže a ocitli se v hájemství čínského draka. Zdání klame, všechna ta cimbuří, věže i brány vytvořily zlaté české ručičky, a byl by to dál český Hrádeček, kdyby ho nezadávil čínský covid. Úslužný Číňan nás obsluhoval i fotil, jen přísun kachen po sečuánsku silně vázl. Sláva, je půl druhé, drobně mží nám do vlasů – nejvyšší čas rozklíčovat, co dalo jméno stanicím metra Černý most a Rajská zahrada. A teď už můžeme i levitovat - nová tříposchoďová lávka přes trať je na to víc než vhodná. Už čtvrt století je mezi oběma stanicemi promenáda nad tubusem metra, ale pro spoustu vycházkářů to bylo novum. My e-ŠLaPané jsme po ní triumfálně vjeli do Prahy před devíti lety, ale zase jsme neměli čas si prohlédnout Pražskou mešitu, natož poslechnout adorační text Ivana Mládka. Sešli jsme k Parníku - na přídi se v čekárnách mačkají lidi a na zádi si hoví zvířátka. Dřevěná Brána milosrdenství už skoro deset let čeká, že se najde trochu betonu a bude z ní kostel. Můra nám aspoň vkleče zopáknul Desatero. Když nemá Praha 14 beton na kostel, je pochopitelné, že multifunkční prostor udělala z plechu. Ale v Plechárně bylo moc příjemné bistro, i když jsme seděli obaleni igelitem.
A teď už vzhůru na zelené pláně. Šli jsme loukou, šli jsme strání a před námi se náhle zjevila zapíchnutá vzducholoď. Ne, to už známe - to je Doubravka. Vyšplhali jsme nahoru a pořídili srovnávací foto při odpalování šampusu dnes a před skoro čtyřmi lety při novoroční vycházce v lednu 2021. Nevidím žádný rozdíl, otevírači jsou si k nerozeznání podobni. Ti, co netoužili levitovat a přitom obdivovat výhledy na malebnou malešickou spalovnu, zatím na zemi zplundrovali veškeré zásoby. Je čas vyrazit, dolů jsme stačili sejít dřív, než nastala egyptská tma. Po vynoření z lesa nás vítal osvětlený kostel, který jako tvrz měl odolávat nájezdům Mongolů - ti šikmoocí se derou všude. A kdy už budou ty prskavky? Vydrž, Prťka, vydrž! Po břehu Kyjského rybníka jsme se protáhli k molu. Vycházka tak i na závěr dostála svému jménu. Ve svitu čelovek, lampiónů a prskavek jsme levitovali nad rybníkem, který založil český arcibiskup Arnoštek. Teď ještě zdolat strmé schody a už nás vítá Šimanda. Jsme zdánlivě stále na Dálném východě, ale mají tu utopence, česnečku, žebra, na zastávku je to dvě minuty a vlakem na Masaryčku deset. Zase nám lhali, žádný Dálný východ, byli jsme kousek od Václavskýho Václaváku.
Fota jsou zde » A trocha KPČ, které nikoho nezabije – tady »
Tož na Vypichu se nás sešlo jen 11 (5+4+1+1). No, není divu. U Vltavy mokro, na Vypichu sníh, nic pro starší osoby. Však ti co přišli, nelitovali. Začali jsme U prezidentů, kde kvůli nám otevřeli a ještě nám naservírovali oběd. Takže jsme z Břevnovských plání vyráželi až ve 3. Zato jsme šli rychle, protože byla zima a malinko mžilo. Šli jsme kolem Spiritky, kde se před časem popraly manželka s milenkou jistého pirátského politika. Ale tak to má být, piráti se musí prát, zejména v dnešní emancipační době i pirátky. A začaly výhledy, zpočátku příšeřové, postupně stále příšeřovatější. Došli jsme až na Strahov do menzy, z níž je dnes docela normální restaurace s nižšími cenami. I když o tehdejší ceně 2.60 Kčs za oběd se nám může jen zdát. Vzpomněli jsme na Naďu Urbánkovou, jak jsme jí v 68 vynesli jejího Fiata po schodech nahoru. No a potom pěkně za tmy jsme vyrazili Petřínskými sady za krásnými výhledy na noční, rozsvícenou Prahu. Vzpomínali jsme jak jsme zamlada randili, až skoro slzička ukápla. No už je to skoro 60 let. Dost nostalgie a pohleďme vpřed.
HRDINOVÉ ». Komedie s Petrem Kostkou, Jaroslavem Satoranským a Miroslavem Vladykou Tři veteráni z první světové války, Gustav, René a Fernand, spolu žijí v domově důchodců – pravidelně se setkávají na terase svého současného útočiště, vzpomínají na svou minulost a popichují se, aniž tuší, že největší bitva jejich života je teprve čeká. Jeden je cynik s velkým srdcem, trpící strachem z vnějšího světa. Druhý každou chvíli omdlévá kvůli střepině ze šrapnelu, uvízlé v jeho hlavě, a není proto schopen vést delší konverzaci. Třetí je pragmatik a opatrný optimista, který se – navzdory svému kulhání – pokouší stát nohama pevně na zemi. Tato trojice se v jednu chvíli rozhodne vzepřít monotónnímu životu „ve výslužbě“, v němž jedinou perspektivu představuje smrt, a společně si naplánují výpravu na kopec na obzoru, na jehož vrcholu se vítr prohání větvemi topolů. Uspějí naši hrdinové v tomto svém posledním životním dobrodružství? A potvrdí pravidlo, že člověk je jen tak starý, jak se cítí?
Ahoj všem, už jsme o tom mluvili na trasových váncích a také Zuzana o tom už psala, ale pro někoho to mohlo zapadnout anebo to mohl přehlédnout v souvislosti s obalením dalšími informacemi.
Takže dnes večer bude poslední letošní pravidelná návštěva Pivního baru v Blanické! Bude hrací (muzikanti přijďte), a to i za přispění spřátelené Trasy 4, tak přijďte a hlavně včas. Začátek je klasický - tj. od 18:00
Další pravidelný termín vychází na úterý 31. 12. Tak to prosím do Pivního baru nechoďte :-)
A další, logicky, vychází na úterý 14. (!) ledna, takže hned zkraje roku budeme mít XIVejt! Kde to bude, je v řešení, ale kdybyste někdo měl nějaký tip neváhejte se o něj podělit. Příští rok budou XIVejty dva, ten druhý bude pak v říjnu. Ahoj večer
pak 7. 1. Mámoř + zvěřin večer, + 11. 1. Výtet Kozorohů VYLEPŠENEJ, ŽE!
Ahoj lidé ze Čtrnáctky a další přátelé, v zimních časech až do února 2025 je v pražské Botanické zahradě v Troji k vidění jedinečná expozice Odkaz zde », v textovém okně najdete bližší - praktické - informace. Krásné prožití vánočních svátků přeje vám všem
Ahoj všichni, tak se to včera vydařilo. Čtyřka neměla výjimečně v úterý hospodu, a tak Můru napadlo, že zakončí svou vycházku v našem doupátku a pozve k nám i čtyřkové hudebníky. A jak řekl, tak udělal. To ti naši ještě na nadílce dávali vyhýbavé odpovědi. Ale nakonec přišli a byl z toho úžasný večer, kde hrály spojené hudby Čtyřky a Čtrnáctky. A šéf 14 a 4 spolu vymýšleli případnou další plodnou spolupráci. Ale to je ještě vzdálená dubnová budoucnost. Jen drobný postesk - po desáté už hrála Čtyřka sama sobě.
Pěkně vás všechny zdravím, Sokol, kam chodím cvičit, ve čtvrtek slavil společně s obdivuhodnou stoletou cvičitelkou Mílou. Když budete mít čas, mohli byste se třeba podívat ». Hezký čas adventní, vánoční a dobrý nový rok. Ve všem dobrý.
Ahoj potencialní účastníci, došlo k chybě v odjezdu vlaku, je nutné jet: V 10:15 z Hlavního, 10:23 ze Smíchova!!!!!!!!!! ( Beroun 11:08). Autobus č. 630 jede v 11:50 od nádraží Beroun. Omlouvám se všem a zvláště těm, co půjdou na původně inzerovaný vlak.
Poslední letošní vycházka měla trochu netradiční sestavu i závěr, protože končila na 14ové slezině, a proto se přidala různá individua. Sešlo se nás 18 (6+6+2+1+1+1+1), ale stav se neustále měnil, jak se někteří ztráceli a zase objevovali. 4 tentokrát posílil i samotný Petřík a z 10 zavítal sám pan profesor z Bohnic. Po zkušenostech z minulých vycházek jsme vynechali startovní pivo, protože je fakt brzo tma. Největší atrakcí pro mě byla návštěva středu Prahy. Netušil jsem ,že něco takového vůbec existuje. Ale kvůli tomu chodíme, abychom něco poznali. Cestou podél zahrádek s výhledy na Prosek a Bohnice jsme došli do zahradní hospůdky, kde jsme krátce poseděli a vzpomněli dob Covidu. Tehdy nám tam okýnkem podali pár piv. Pak jsme došli na Ohradu, kde jsme chtěli zajít do bývalé Mirečkovi "kanceláře". Leč kanceláře již není, stejně tak, jako Mirečka. Maj to teď jakýsi Číňani.(viz foto v následujícím mailu). O to víc jsme se těšili do klasické staré žižkovské hospody U vystřelenýho voka. Cestou jsme stihli přírodní občerstvovací zastávku a krásné výhledy na severní stmívající se Prahu. Vystřelený voko mě nadchlo, přesně hospoda, do které patřím. Vzhledem i personálem. Dali jsme si tam večeři a zbyla nás tak polovina. Prošli jsme již ztemnělým Žižkovem a vylezli do Riegrových sadů. Hospoda, v níž jsem se ženil, už není. Zato bazén, do něhož nás kdysi vlákal Neckář, pořád stojí. Opět krásné výhledy na svítícího Hradčana. No a pak už jsme jen slezli z kopce a uvítal nás Pivní bar s kompletně nastoupenou 4kovou kapelou posílenou o pár muzikantů ze 14. Krásně hráli a strávili jsme velmi příjemný společný předvánoční vycházkový večírek. Rok 2024 nám končí a další vycházka už letos nebude. Sejdeme se až 7. ledna 2025, ale ještě nevím kde. Snad mě během vánoc osvítí múza.
Jirka už na jaře poslal album z Můrových vycházek - teď je doplnil až do konce roku. Je jich neuvěřitelných 28, pro nás Čtrnáctkáře 2 x 14. Tak si můžete zopakovat, kam všude jsme se s Můrou letos dostali a vy ostatní aspoň trochu závidět a třeba se příští rok přidat.
Všechny letošní vycházky jsou k vidění zde »
Ahoj, google vybere občas z alb podle nějakého tématu fotky a udělá z toho koláž.
Můžete vzpomínat, kde to bylo. To první jsou "vzpomínky" z let 2016 - 2022. Tu druhou koláž doogle nazval výstižně "v hlavní roli pes".
Vše nejlepší do nového roku přejí Luděk a Jarmila
Ahoj, ať se Vám všechno daří. Jirka a Ivana
Ahoj vespolek, srdečně vás s Ivanem zveme na novoroční hudební setkání v útulné Salmovské literární kavárně na Novém Městě, které se bude konat v úterý, 7. ledna 2025 od 17 hodin. Kavárna bude otevřena po 16. hodině. Hrát a zpívat přijdou Jiří Budina (kytara), František Ouředník (kytara), Matěj Outrata (banjo), Ctirad Paulů (kytara), Jirka Žara (foukací harmonika), Tomáš Pavlíček (housle), Petr Postránecký (basa), Tomáš Rozsíval (kytara) a snad i Mikoláš Volek (piano). Samostatně vystoupí Matěj Boháč (kytara, ukulele), Vojtěch Nejedlý (violoncello) a Ondřej Šrámek (kytara). A další překvapení nejsou vyloučena.
Kavárna ovšem není nafukovací, proto zájemce prosím, aby se přihlásili mailem, nejlépe obratem. Těšíme se na pořádný start do nového roku ve vaší milé společnosti.
Užijte si Svátky v pohodě Věra a Michal
Hezké Svátky se Čtrnáctkou i s těmi Vám nejbližšími.
Zdravime a prejeme vsem prijemne Vanoce a pohodu a stesti v r. 2025 !! Ve & Lu.
Vážení přátelé a kamarádi... Přeji všem krasné svátky - vánoce i Nový rok. Jistě se s některými i pod Mostem Karlovým 23. a 24. ev. 26.12. a na Rasovně uvidím.
Přejeme vám všem hezké Vánoce a v novém roce všechno nejlepší. Ivana a Karel
Krásné vánoce | a hlavně zdraví | a pohodu v novém roce, | milí čtrnáctkoví, | přeje JaVor
Ahoj všem. Přejeme Vám pohodu a radost a aby jste pro samou domácnost a jídlo neprošvihli Ježíška, aby Vás snad neminul. Naopak dárky pro všechny v rodině za zvuku písní doručil. To Vám přeji Jirka a Iskééka
Pěkné Vánoce a vše nejlepší v Novém roce přejí Vráťa a Vlasta
Ahoj všichni, různé výluky na trati do Berouna způsobily, že jsme museli na Štěpána vyjet z Prahy dříve. Každý malý mínus se rychle mění v plus. A tak jsme stihli U Medvěda jednoho rychlejšího koně - navíc zlatého. Autobus nás vyvezl do Chýňavy, odkud jsme ještě začali stoupat.Už na první křižovatce zavedl horský vůdce takovou hezkou tradici: odlehčujeme. Směrem k sněhobílému Kladnu jsme vystřelili kromě Bohemky i zlatou salvu. Na Kamenném kopci nás překvapilo další výrazné vylepšení našeho výletu. Už nemusíme podupávat u ohně, když místo buřtů stejně dojídáme zásoby ryb, řízků a bramborového salátu. To se nám to hoduje, když nám myslivci postavili a Boženka objevila takový pohodlný posed. A teď už půjdeme vzhůru dolů, ale rozhodně ne rovně. To bylo křižovatek, to bylo salv. A když dozněly salvy, začala na každém rozcestí éra panáčků. Ale je to k neuvěření, že z lesa jsme se vynořili přesně s nadcházející černočernou tmou a na zastávku u eternitky došli přesně s přijíždějícím busem. A jako v obráceném filmu - jízda
busem rovnou k Medvědovi. Dopoledne jsme si zarezervovali stoly a vyplatilo se – bylo úplně narváno, jen my jsme obsadili čtyři stoly. Místo buřtů na ohni jsme si dali buřty na pivu a stačili stihnout dva vzorky z bohatého repertoáru. Ale horský vůdce zavelel, a tak jsme jako jeden muž vstali a společně nasedli i s Vítkem a jeho kolem na vlak do Prahy. Pár fotek z výletu je zde »
Všimněte si, že na mapě našich výletů k Medvědovi konečně přibyl chybějící severní paprsek.
P. S. Ještě posílám naše PF a vánoční pozdrav od Katalin
Přeji vám, přátelé a kamarádi, pěkný rok 2025 plný pohodových dnů, radosti dobré vůle a hlavně… Hlavně žádné choroby!
Ahoj, zdravíme všechny a přejeme na cestách v roce 2025 mnoho pěkných zážitků. Jiří a Jitka
Milí čtenáři, děkujeme za Vaši přízeň v roce 2024. Je mou milou povinností předat Vám vzkaz od naší paní průvodkyně PhDr. Petry Martínkové. Týká se lednové akce, na niž se v blízké době můžete těšit. Jedná se o bonusovou vycházku, kterou pro své příznivce paní Martínková připravila bez nároku na jakýkoliv honorář. S přáním všeho dobrého v příštím roce Ing. Alena Miksová Městská knihovna v Praze Pobočka Korunní tel.: 770 130 218 alena.miksova@mlp.cz Milí účastníci vycházek, srdečně Vás zvu na skoro novoroční vycházku, při které si projdeme Pohořelec, Loretánské náměstí a Nový Svět. Čeká nás jako vždy řada příběhů a zajímavostí. Zkusíme se na tuto velmi známou část Prahy podívat novým pohledem. 😊 Na vycházku se vydáme v pátek 10.ledna 2025. Sraz je na zastávce tramvaje 22 „Pohořelec" u pomníku Tychona Braha a Johanna Keplera v 17:00 hodin. Bude zima, tak se dobře oblékněte! Povinná výbava: štamprle. Proč? Připijeme si na rok 2025. Těším se na Vás! Petra Martínková