Korutanská jezera, Julské Alpy a Alpe-Adria (Slovinsko, Itálie)

Orientační program

1. den, sobota 24. července
Odjezd dle výše uvedeného, přejezd do Kellerbergu, ubytování v hotelu, večeře

2. den, neděle 25. července
Kolem Milstättersee a podél Drávy cca 62 km.
Busem do Seeboden u Millstätter See, okruh kolem jezera cca 30 km, možnosti koupání.
Po jižním břehu jezera po cyklostezce v lese, po severním břehu vede cyklostezka podél silnice. Návštěva historického města Spittal (zámek Porcia, park) a dále k parkovišti u lanovky na Goldeck (bus). Standardní trasa vede pak podél Drávy do hotelu v Kellerbergu. Večeře.
Jen pro náročnější se alternativně nabízí nezapomenutelná možnost (dobré počasí podmínkou) výjezdu (s kolem) lanovkou k hoře Goldeck (2142 m). Od horní stanice lanovky (1770 m) následuje ještě náročný výjezd po šotolině cca 1,5 hod, převýšení cca 370 m. Z vrcholu pak následuje dlouhý sjezd (zpočátku šotolina, pak asfalt) na kole do Zlan a dále k Drávě a po drávské cyklostezce do hotelu. (60 km). Večeře.
Stanoviště autobusu:
1. Seeboden (vyložení kol)
2. Spittal – parkoviště u lanovky GPS: 46.7914855N, 13.4723539E
Základní trasa dle mapy.cz: https://mapy.cz/s/duzaloreke
Trasa s výjezdem na Goldeck: https://mapy.cz/s/lecutotoca

3. den, pondělí 26. července
Kolem jezera Weissensee cca 52 km
Busem k jezeru Weissen See. Část okruhu kolem jezera využijeme lodní dopravu. Zbytek jezera objedeme (koupání) a vystoupáme (cca 300 vm) ke krásné salaši Bodenalm (možnost oběda). Kolem další salaše Fischeralm sjedeme k jezeru (bus) a dále k Drávě a do hotelu. Večeře.
Trasa: Přístaviště Müller – Ronacherfels (lodí) a dále na kole Weissensee – Schattseite – Bodenalm – Fischeralm - Stockenboi – Zlan – Drauradweg – Kellerberg (52 km)
Stanoviště autobusu: Weissensee – parkoviště na východním cípu jezera. GPS: 46.6990041N, 13.4151260E
Trasa dle mapy.cz: https://mapy.cz/s/cefuhenale

4. den, úterý 27. července
Dolinami řek pod Julské Alpy cca 50-75 km
Kellerberg – Villach (15) - dolinou řeky Gail – Pockau – Arnoldstein (37) – Tarvisio (50) – Špik (75). Naložení kol na hranicích a přejezd do hotelu Špik v Gozd Martuljek, ubytování, večeře, bazén, wellness. Pro výkonné možnost dojezdu do hotelu.
Stanoviště autobusu: 1. U cyklostezky před Pockau
2. Na hranicích u cyklostezky
Trasa dle mapy.cz: https://mapy.cz/s/nojanebeze

5. den, středa 28. července
K vodopádu Peričnik a dolinou Radovna na jezero Bled. Cca 45 km celkem, dopolední cesta po pohodlné cyklostezce D-2 do Mojstrany. Kolem muzea slovinské turistiky (toalety, info o horách) pojedeme dolinou Vrata mírně do kopce k pěknému vodopádu Peričnik. U chaty necháme zamčená kola (na vlastní riziko) a podejdeme vodopád zpět ke kolům (cca 40 min). Sjedeme na začátek Mojstrany a přes lávku vystoupáme (cca 200 výškových m) do sedla Kosmačev preval (847m). Sjedeme k příjemné hospodě (možnost oběda) a dále pak po asfaltce dolinou říčky Radovna mírným sjezdem do vsi Krnica. Zde možno odbočit k soutěsce Pokljuška nebo pokračovat rovnou na koupání k jezeru Bled. Koupání zdarma na západní straně jezera u velké restaurace. Zpět nejlépe po severním břehu jezera (pod hradem) a vedlejšími uličkami na parkoviště busů u nákupního centra Mercator. Naložení kol a návrat do hotelu. Večeře a využití relaxačního centra.
Stanoviště busu: parkoviště autobusů u nákupního centra GPS: 46.3698975N, 14.1181464E
Trasa v Mapy.cz: https://mapy.cz/s/letejolefa
Možnost turistické trasy: Dle času a chuti možno odbočit v Krnici do soutěsky Pokljuška. Na parkovišti nechat zamknutá kola (na vlastní riziko) a pěšky do soutěsky a zpět (cca 1,5 hod)
Trasa v mapy.cz: https://mapy.cz/s/cazomemume

6. den, čtvrtek 29. července
Dolina Planica, Dom v Tamaru a jezera Jasná (možno dolina Pišnica a sedlo Vršič). Cca 45 km celkem tam a zpět, převýšení 400 (800) m, po asfaltové cyklostezce D-2, od hotelu z nadmořské výšky 700 m do Rateče a výjezd po cyklostezce ke skokanským můstkům (prohlídka areálu, možnost simulace skoku z velkého můstku za 25,-€)) a dále po prašné cestě dolinou Planica k horské chatě Dom v Tamaru pod Jalovcem (velmi příjemné posezení a možnost oběda). Od chaty možnost pěší návštěvy pramene Nadiže (náročnější cca 1 hod). Kolem můstků zpět dolů a po silnici k jezerům Jasná (koupání, občerstvení, panorama Prisojniku). Zpět do hotelu nebo pro náročnější možnost náročnější trasy krásnou dolinou Pišnica (možno až k chatě V Krnici) a zpět kolem památníku horolezcům na silnici a po ní sjet do Kranjské Gory a do hotelu. Večeře a využití relaxačního centra. Upozornění: Neočkovaní účastníci se musí před vstupem do Itálie (1x) nechat otestovat ve Slovinsku antigenním testem v testovacím centru v Kranjské Goře (vedle policejní stanice). Cena je 20,-€/test, provoz denně 7:00-9:00 a 18:00- 20:00, pro ubytované v hotelu Špik je sleva 5,-€/os a test možno dobře absolvovat v rámci dnešního programu.
V recepci hotelu Špik si předem stáhněte QR kód testovacího centra a vyplňte předem potřebné údaje (odbavení v testovacím centru se pak urychlí).
Stanoviště busu: bez podpory autobusu
Trasa v Mapy.cz: https://mapy.cz/s/dufefazota Možnost turistické trasy: Od hotelu údolím říčky k vodopádu a zpět nebo okruh kolem vodopádu a zpět horní cestou., viz. https://mapy.cz/s/3sXTv

7. den, pátek 30. července
Cyklotrasa po zrušené železnici: Na kole do Tarvisia (15) – Camporosso (19) – Pontebba (41) – Resiutta (65) – Moggio Udinese (75). Naložení kola a se zastávkou ve Venzone odjezd do hotelu v Udine. Vyložení kol a jejich uložení a uzamčení v hotelové garáži. Individuální večeře v Udine.
Stanoviště autobusu: 1. Camporosso – parkoviště u lanovky přímo na cyklostezce (WC)
2. Pontebba – parkoviště u stadionu a nádraží (mimo cyklostezku cca 500m – viz mapa)
3. Moggio Udinese – na začátku obce vpravo odbočit z hlavní silnice GPS: 46.2410177N, 13.1137768E
Trasa dle mapy.cz: https://mapy.cz/s/fazulamedo

8. den, sobota 31. července
Na kole historickým Benátskem až k moři: Udine – Pavia di Udine (15) - Palmanova - prohlídka pevnostního města (28) – Cervignano del Friuli (40) - Aquileia (46) - prohlídka ranně křesťanské baziliky – Grado (60) – prohlídka města, naložení kol, koupání a individuální večeře. V cca 21:30 odjezd do hotelu v Udine. Uschování kol v hotelové garáži.
Stanoviště autobusu: 1. Palmanova u nádraží (po příjezdu k opevnění – cca 500m alejí vpravo, viz mapa).
2. Grado – na parkovišti pro busy nedaleko pláže (jeďte po cyklostezce podél hlavní silnice na Goricu a Terst a cca po 2 km od vjezdu do města odbočte na kruhovém objezdu vpravo (dle značky P-bus) a po cca 100m přijedete na velkém parkovišti k busu (viz mapa). K moři cca 10 min, do centra cca 30 min.
Trasa dle mapy.cz: https://mapy.cz/s/panosomabo

9. den, neděle 1. srpna
Po snídani naložení kol, krátká prohlídka Udine a odjezd domů. Večerní příjezdy do ČR. ne 01. 08.

Změny programu vyhrazeny! Podrobné barevné zalaminované cyklomapy obdržíte k zapůjčení od průvodce v busu.

Popis některých zajímavostí na trase

Spittal an der Drau » Významné město - brána Korutanska. Počátkem města byl hospic s kostelem založený r. 1191 na křižovatce cest. Zámek Salamanca - Porcia. Pojmenován podle zakladatele Gabriela ze Salamanky - bankéře císaře Ferdinanda I. Postaven v letech 1533 - 97 - nejvýznamnější dílo italské renesance v Rakousku. Zámecký park se sochami. Kostel P. Marie z r. 1307.

Kreuzen » Horská ves, kostel z 16. stol, lovecký zámeček rakouských arcivévodů z r. 1500.

Millstätter See » Nachází se v pohoří Nockberge v nadmořské výšce 588 metrů, má rozlohu 13,28 km² (druhé největší jezero Korutan) a dosahuje maximální hloubky 141 metrů. Jezero bylo vytvořeno údolním ledovcem ve würmském období. Je protáhlé v délce přes 11 kilometrů, vlévá se do něj okolo třiceti potoků, z nichž je největší Riegenbach, jediným odtokem je Seebach, přítok řeky Lieser. Na severním břehu se nacházejí městečka Millstatt am See s klášterem, Seeboden a Radenthein, jižní břeh je neobydlený a v roce 1970 byl vyhlášen chráněným územím. Jezero je vyhlášenou rekreační oblastí díky čisté vodě a vzduchu. Okolní horské vrcholy přesahují dva tisíce metrů a chrání jezero před chladnými větry, proto je teplota vody relativně vysoká, v létě dosahuje až 27 °C. Po břehu vedou stezky pro pěší a cyklisty, na jezeře se v létě provozuje lodní doprava. Jezero je zdrojem pitné vody, významný je rybolov: vyskytuje se zde okoun říční, síh, siven, štika obecná nebo candát obecný, v Seebodenu bylo roku 1980 zřízeno rybářské muzeum. Název jezera pochází podle legendy z latinského výrazu mille statuae (tisíc soch), protože vévoda Domicián Korutanský po svém přijetí křesťanství nechal do jezera naházet velké množství pohanských idolů.

Millstatt » Významný benediktinský klášter. Románská bazilika, rozsáhlý komplex budov, muzeum.

Weissensee » je ledovcové jezero na úpatí Gailtalských Alp v rakouské spolkové zemi Korutany severně od Hermagoru. Leží v nadmořské výšce 930 m a je tak nejvýše položeným z velkých korutanských jezer. Weissensee je 11,6 km dlouhé; v nejširším místě měří 900 m, maximální hloubka je 97 m. Má rozlohu 6,5 km² a je tak 12. největším jezerem v Rakousku a 4. v Korutanech. Po jezeře jezdí výletní loď. Jezero je využíváno také ke koupání a vodním sportům. V zimě se na hladině jezera tvoří největší upravovaná ledová plocha v Evropě, která obsahuje bruslařskou dráhu, několik kluzišť, hřiště na hokej a hřiště na curling. Z celkové délky 23 km pobřeží je pouze třetina zastavěna, zatímco dvě třetiny mají přírodní charakter. Kole břehu jezera nevede žádná cesta z jednoho konce na druhý, pouze stezka pro pěší. Na břehu jezera se nacházejí vesnice Neusach, Gatschach, Oberdorf a Techendorf.

Villach » Lázeňské město Villach je druhým největším městem Korutan (55 000 obyvatel), je zasazeno do nádherné krajiny. Obklopují jej dvě velká jezera Ossiacher See a Faaker See, hory a navíc jím protéká řeka Dráva. Barvy města, Lázně, Možnosti pohybu.
Villach stojí na historicky důležité křižovatce obchodních cest, která dala vzniknout důležitému obchodnímu centru, ze kterého postupně městečko vyrostlo. Bohaté historii odpovídá i ráz tohoto města. Při procházkách po staré části budete moci obdivovat zachovalé historické budovy s nablýskanými obchůdky, ale dýchne na vás také částečně italská atmosféra.
Centrem města je Hlavní náměstí, na kterém stojí řada rekonstruovaných, pečlivě upravených barevných budov, jak už v Rakousku bývá zvykem. V létě se náměstí promění v krásné odpočinkové místo s řadou zahrádek, vybízejících k posezení. Krásný rozhled po celém Villachu a jeho okolí si budete moci vychutnat z ochozu věže kostela sv. Jakuba, na který vystoupáte po třech stovkách schodů. Poblíž kostela sv. Jakuba se nachází renesanční budova, v níž sídlí Městské muzeum, jehož zajímavým exponátem je sarkofág malého děvčátka, který byl před pár lety objeven při hloubení dna řeky Drávy. V okolí muzea lze také spatřit ještě původní opevnění města, jež bylo zasaženo Napoleonskými válkami.

Tarvisio (Německy a furlansky Tarvis, slovinsky Trbiž) » je italská obec v provincii Udine, nacházející se na italsko- rakouské hranici v severovýchodní části autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko. Do roku 1918 patřilo k Rakousko-Uhersku. K roku 2007 zde žilo 4962 obyvatel. Místní ekonomika je založena převážně na cestovním ruchu a zimních sportech. V roce 2003 obec hostila zimní Univerziádu a v roce 2007 se zde konal ženský Světový pohár v alpském lyžování. Opevněný kostel z 15. století. Sloužil jako útočiště obyvatelstva během tureckých nájezdů. Byl vystaven čtyřem tureckým nájezdům, během nichž bylo opevnění těžce poškozeno. Dnes zachovány dvě věže a části hradeb.

Pontebba » Bývalá pohraniční osada na pomezí Benátska a Rakouska. Na mostě starý hraniční mezník a kilometrovník. V nábřežních zdech na pravém břehu desky a reliéfy benátského znaku – lva.

Venzone » město patřilo k nejlépe dochovaným historickým městským celkům v Itálii. V roce 1976 bylo téměř zničeno při ničivém zemětřesení. Po nákladné rekonstrukci vstalo z trosek a dnes se opět můžeme procházet středověkými uličkami.

Udine (Furlandsky Udin, slovinsky a zastarale česky Videm) » je historické město v severovýchodní Itálii, v oblasti Friuli- Venezia Giulia, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží ve středu regionu Friuli, v uzlu friulských dopravních tahů a necelých 40 km od slovinských hranic. Oblast byla osídlena od neolitu, později zde sídlili Ilyrové a Udine se poprvé připomíná roku 983 jako Utinum. Město bylo založeno roku 1220 a stalo se nejvýznamnějším střediskem celé oblasti i sídlem arcibiskupství. Roku 1420 je dobyli Benátčané, kterým město patřilo až do roku 1797. Po krátké francouzské vládě připadlo 1815 jako součást Lombardska-Benátska k Rakousku a roku 1866 k Itálii.
Pamětihodnosti:
• Zámek, obnovený po zemětřesení roku 1517 a renesančně přestavěný 1547, kde je umělecké a archeologické muzeum. Na cestě ze zámku na náměstí Liberta je brána Arco Bollani od A. Palladia z roku 1556.
• Loggia del Lionello na náměstí Liberta je gotická radnice z let 1448-1457, obnovená po požáru 1886.
• Loggia san Giovanni na protější straně náměstí z roku 1533, s kostelem a věží Torre dell´ Orologio z roku 1523.
• Gotická katedrála Santa Maria Maggiore z let 1236-1335, barokně přestavěná v 17. století s freskami G. Tiepola.
• Klášterní kostel sv. Františka z roku 1266 slouží jako výstavní místnost.
• Renesanční kostel Panny Marie delle Grazie z roku 1495 s malbami od D. Tintoretta.
• Několik desítek renesančních a barokních paláců.
• Z městského opevnění se zachovaly čtyři brány. Palmanova Palmanova leží uprostřed oblasti Friuli-Venezia Giulia a je 20 km daleko od Udine, 28 km daleko od Gorizia a 55 km daleko od Terstu. Takzvaná Serenissima Republika Benátek ji založila v roce 1593 proto, že se chtěla bránit útokům Turků. Má tvar deviticípé hvězdy z obranných a vojenských důvodů. Město má tři pásy opevnění, ta poslední byla dokončena za napoleonské doby. Rakušané vládli Palmanově od 1813 do 1866. V roce 1960 bylo město zapsáno jako Národní památka. V jedné z bran je muzeum vojenství, přístupné zdarma.
Významné stavby
• Tři monumentální brány, které dovolují vstup do města: Porta Udine, Porta Cividale a Porta Aquileia.
• Piazza Grande, hlavní náměstí Palmanovy. Uprostřed je velká korouhev, která je symbolem města.
• Chrám (1615-1636), stojící na Piazza Grande je nejlepší příklad benátské architektury v oblasti Friuli- Venezia Giulia.

Strassolo » Opevněná středověká vesnice s komplexem panského sídla: dva hrady, dva kostely, dvě brány, zahrady, mlýn. První hrad byl postaven už v roce 1035 a komplex se rozrůstal až do 19. století. Dnes je sídlo soukromé, ale je možno projít branami a nádvořími.

Aquileia » Původně římské město na významné silniční křižovatce, je odkryto fórum, část říčního přístavu a další základy obytných staveb a kostelů. V raném středověko významné centrum . Mozaiky v chrámu patří k nejkrásnějším svého druhu v Evropě. V komplexu budov je dále zvonice a baptisterium. V 6. století si zdejší biskupové přisvojili titul patriarcha a přestali uznávat svrchovanost papeže. Jejich samostatnost podporovali císařové a proto se patriarchát udržel až do r. 1751, kdy se ho teprve podařilo papežům zrušit. Patriarchové ovládali jako vrchnost i rozsáhlé území Friaulu, Istrie a Kraňska. Od 15. století ovládly území Benátčané patriarcha ztratil r. 1423 světské panství. Od roku 1521 ovládalo část původního patriarchátu Rakousko. Funkci patriarchů zastávali představitelé významných evropských šlechtických rodů včetně jednoho Přemyslovce a dvou Lucemburků.
Vstup do katedrály volný, placené je baptisterium a krypta.

Grado » je letovisko v oblasti Friuli nacházející se východně od Lignana směrem na Terst, a to ve směru „přímého prodloužení“ dálnice z Udine – je tedy vůbec nejbližším střediskem italského Jadranu při cestě z ČR. Lokalita Belvedere s částí námi prezentovaného ubytování leží na pobřeží laguny a administrativně spadá pod Aquileiu, tedy provincii Udine, zatímco jen pár kilometrů vzdálená místní část Pineta leží na ostrově omývaná vodami laguny i Jadranu a spadá již pod provincii Gorizia.
Grado má dlouhou a bohatou historii počínající již v období římského impéria, kdy bylo přístavem prosperujícího města Aquileia, ležícího 10 km ve vnitrozemí. Jeho prostřednictvím Aquileia obchodovala s dnešní Sýrií, Kyprem, Arábií a Malou Asií. Dnes je Grado spíše než rybářským přístavem lázeňským městem na ostrově v laguně (samo sebe nazývá „Slunečním ostrovem“) a je s pevninou spojeno hrází, jež návštěvníky dovede až do samého centra městečka, které je pěší zónou s romantickými uličkami a náměstíčky s řadou kaváren, restaurací, barů a obchůdků. Byť městečko může na první pohled připomínat malé Benátky, místní obyvatelé rádi připomínají, že Grado bylo slavným přístavem již za Gaia Julia Caesara, tedy v době, kdy Benátky ještě zdaleka neexistovaly.
V 5. století, v době zániku Západořímské říše, prchla do bezpečnějšího ostrovního Grada před nájezdy barbarských kmenů z východu většina obyvatel Aquileie, včetně tamního biskupa. A právě z této doby pochází katedrála Grada, Sant´Eufemia s baptisteriem, jakož i bazilika Santa Maria delle Grazie. Od 6. století patriarcha z Grada ovládal celé pobřeží Benátska, až do roku 1451 tak Benátky podléhaly z pohledu církevní hierarchie Gradu. Poté se však již Grado začalo propadat do bezvýznamnosti, odkud je znovu pozdvihl až turistický ruch spojený s lázeňstvím, který se zde začal rozvíjet během rakouské nadvlády v letech 1815 - 1918.