Norrisova bouda - akce může začít » pá 2. února » MiMa

Povahy, přípravný výbor ve složení Věra, Jáson a Michal připravil tlačenku, která se nyní chladí a čeká na příjezd odvážlivců. Stav piva na Norrisově boudě se zvýšil o 30 piv. Tož si myslím, že by nemělo nic chybět. Doporučuji přístup na chalupu nejlépe severní stěnou.

Běžkotoulky ČT Orlické Záhoří ze dne 27. 01. 2018 » so 3. února » MaKob

Ahoj Čtrnáctko! Posílám odkaz na nedávné běžkotoulky od nás z Černé Vody. To pro inspiraci, kdyby se vám někdy chtělo navštívit zapadlý, málo vyhledávaný kraj. V létě, v zimě, je tu vždycky hezky. Více info o možnostech » Všechny vás zdravím. ČT Běžkotoulky »

Pivovar Uheraký Brod » ne 4. února » HoDu

Jak přišel asi před hodinou e-mail o 60. Stezce od Vládi, tak jsem hned začal "listovat" v internetu ... Proto v tuto chvíli odkaz na pivovar Uherský Brod », za účelem případného dotazu, kdo by šel na exkurzi. Ještě vymyslet, který den tam vyrazit. Vlak z Bojkovic odj. 9.26 nebo 10.41 h., doba jízdy do Uh.Brodu cca 20 min. (13 km)

Hospoda 6. 2. » ne 4. února » LeHni

Po dohodě s hospodou lze přijít už v 18.00 hodin. Zvu vás na víno, šampanské a pivo a těším se.

Jubilejní 60. Stezka – první informace » ne 4. února » šéf

Ahoj všem, stezkařům zvláště, je sice počátek února a jubilejní 60. Stezka se může zdát být ještě poměrně daleko, ale potřebujeme znát co možná nejdříve počty (kvůli noclehu - musíme zaplatit zálohu). Takže je potřeba, abyste se už nyní (pokud možno v průběhu února), na Stezku hlásili. Když to uděláte teď, tak budeme mít klid a nemusíte na to už myslet!
Zde jsou základní informace.
60. Stezka bude od pátku 4. května do úterý 8. května (státní svátek)
Zakončení bude tam, kde bylo zakončení 49. Stezky, tedy v letním kině v Kyjově (neplést s Kyjevem, ten je jinde)
Nocleh: Čtrnáctka se ale bude pohybovat v oblasti, kam se tak často nejezdí, která není moc známá a to v oblasti mezi Uherským Brodem a hranicí se Slovenskem, kde je moc hezký kraj. A pokud by se někomu zastesklo po známé destinaci, tak to budeme mít kousek třeba do Luhačovic. Vzhledem k tomu, že Čtrnáctka je velká Trasa, tak je také bohužel dost velký problém sehnat kapacitní nocleh. Budeme tedy na jednom místě, konkrétně v chatičkách (na posteli s povlečením) v Eurocampingu Bojkovice.
JaVor v brzké době (zítra) spustí možnost elektronického přihlašování na Čtrnáctkových stránkách ». Tak se přihlašujte tam. Je potřeba vyplnit jméno, KDY na Stezku přijedete, (případně, že nechcete spát v kempu) a jestli chcete jet stezkovým vlakem zpět. Letos opět bude možnost využít vlak i na kratší trasu, konkrétně z Kyjova jen do Olomouce nebo do Pardubic (samozřejmě za menší peníz). Takže to případně vyplňte také.
Základní zápisné: TAK 270,- Kč, neTAK: 320,- Kč plus případně vlak Praha: 190,- Kč, vlak Pardubice: 130,-Kč, vlak Olomouc: 90,- Kč
Pořadatelé nabízí možnost slevy 20,- za včasné přihlášení. Ovšem v případě, že pak zjistíte, že nemůžete jet (z jakéhokoliv důvodu), musí se kromě zaplacení penále vrátit zpět i ta sleva. Usoudil jsem, že by v tom byl zbytečný zmatek, Takže zaplatíme normální zápisné a pokud dostaneme nějakou slevu, tak ji na Stezce dáme na "dobročinné" účely (tedy - propijeme to, abychom měli zase nějaké vzpomínky na "krásné" chvíle, stejné, jako jsme je dostali na zakončení 59. Stezky - vzpomínáte?).
Už končím, abych to shrnul:
Přihlášky - pokud možno co nejdříve - během února (!!!) a vyplňujte to zodpovědně, na podzim to někteří z vás úplně nezvládli (hlavně den příjezdu).
Platba na trasový účet a nejpozději do neděle 25. března (bez platby není přihláška platná!!!) Z vážných důvodů se případně můžete hlásit a platit i později, ale to dělejte opravdu jen výjimečně. Informace ke Stezce »

Norrisova bouda - zpráva » po 5. února » MiMa

Tak jak to teda bylo? Ve čtvrtek 1.2.2018 v 16 hodin odpoledne s Jásonem přijíždím na Norrisovu boudu a nejdříve dávám vařit maso a potom odbedňuji chalupu a Věra ještě jezdí po Jablonci a shání játra, které dnes nikde nemají a já je do tlačenky potřebuji, ale pak je sehnala a přivezla a celý večer topíme a vaříme a krájíme maso a drtíme kůže a obíráme nožičky a pak to všechno smícháme a ochucujeme a zapíjíme pivem a mícháme a pak to plníme do sáčků na tlačenku a ve 23,30 jsou tři šišky tlačenky hotové a tak ještě chvilku posedět dát si další pivko a vínko a panáka a spát a druhý den Luděk s Věrou dorazili na chalupu jako první a bez bloudění a to je velká pochvala, ale díky rychlosti jakou při přesunu od auta nasadili, si ani nevšimli, že ztratili grilované kuře a sklenici okurek a bylo veselo, když to Luděk zjistil a večer dorazil zbytek, a hned se hovořilo a hovořilo se velmi a do toho polévka a pivo se již plní do půllitrů a tlačenka a to je žízeň a to bude asi po té tlačence, že? , no a jako poslední přijíždí Stáňa a proměňuje Norrisovu boudu v obrazárnu a už se zase žvaní a pokoušíme se s Luďkem a Mirkem něco zahrát na kytary….to prostě nejde, všichni se potřebují vypovídat, každý toho má tolik na srdci a Věra přináší veselý košíček a Marčelína se začíná usmívat a Zuzka maže osvědčenou vajíčkovou pomazánku a pak se na stole objevují další a další věci a vždy to někam zmizí a my jsme najedení a pořád to do sebe s chutí dostaneme a to je z toho, že jsme se dlouho neviděli a máme velikou radost ze shledání a je tu sobota ráno a budíček proklatě brzy, ale má to své výhody, protože již v 8,30 sedíme v nádražní hospodě v Kufru a dáváme si Konráda 11 a ve vlaku do Polska potkáváme další kamarády z TAKu a pani průvodčí v Polsku křičí z rozjíždějícího se vlaku, kdo tu nechal ten batoh a Stáňa je celá šťastná, že ho neztratila a potom přes Orle, Jizerku, Protrženou přehradu až do Josefova dolu a hurá do Čardy a to je super, hospoda přímo naproti nádraží a každou půlhodinu jede vlak do Smržovky a na chalupě nás Jáson vítá a má radost, že jsme se vrátili a předkrm tlačenka a potom maso v ohni se šťouchanými brambory a Mirek dělá ochutnávku pivovaru z Řevnic a předtím ještě montuji kladivo a to je dost silné a chutné, úplně mě uspalo a došlo pivo a narážíme další sud a promítáme divadlo a kytary a řev a zpěv a je toho hodně, ale my jsme silní a ničeho se nebojíme a zkoušíme řvát Jackův smích a jediný úspěch, který jsme zaznamenali je Pavel, který vstal a přišel dolů a dal si další pivo, jinak jsme nikoho nevzbudili a my se snažili zbytečně a je tu další ráno a vstáváme a nevíme co si dát dřív, no to jsou samé dobroty, bábovky, srdce od Nadi, makový závin, štrúdly sladké i štrůdly slané od Helenky a nevím co ještě a zapít pivem a pivo došlo definitivně a potom na lyže Pavel, Mirek Michal a zbytek pěšky na Bramberk a zde zase šťastné shledání a zpět na chalupu a dojídání zbytků a ještě chvíli promítáme divadlo z Kutné Hory a odnosit věci do aut a víkend za námi a plán víkendu splněn. Hoj, to jsme si užili! Fotoalbum »

Ad Ferdinand 6. 2. » st 7. února » ZuVla

Ahoj všichni, to byl včera u Ferdinanda báááječný mejdan. Už v sedm jsme vytěsnili téměř všechny štamgasty a vrchní kolega musel přinášet odněkud ze zákulisí další a další židle. Dorazili i gratulanti z východočeského maloměsta, kteří dosud nevěděli, že my v Praze máme nejen spoustu Švejků, ale i několik Ferdinandů. A pak se to rozjelo: hymna, šéf, z jehož proslovu bylo nejsrozumitelnější slovo kognitivní a pak už jen rock 'n' roll. Kytary, banjo, mandolína, basa, housle - skvělé, skvělé, skvělé. Ivan H. se projevil jako rozený leader- nejen že vybral repertoár, secvičil vše s Karlem, ale když Beethoven vystřelil Naďu na stůl a hrozilo, že rozleje veškeré šampaňské připravené na přípitek, zařadil operativně klidnou pecku Mikyho Volka Rána a gól. Na závěr bloku byl rock 'n' roll všech rock 'n' rollů Rock Around the Clock. Alla text založila na číslovce, kterou oslavenkyně nechtěla připomínat, ale kdo včera viděl Lenku trsat rock, tomu je jasné, že ta číslovka je fakt o ničem nevypovídající číslo. Tak ať žije nejnovější 14 s pěti vykřičníky!!!!! A co by Lenka mohla čekat od Klubu věčně mladých diváků? No jasně - lístky. A na co? No jasně, na rock 'n' roll. Je to neuvěřitelné, ale strefili jsme se, Lenka 29. 3. může! Creedence Clearwater Revided budou hrát jen pro svou Pussy cat (příloha 2). A co říct na závěr? Odcházelo se nám před dvanáctou hezky z téhle hospody, protože jsme měli v rukou příslib vrchního, že můžeme za čtrnáct dní přijít zase.
14. jubilejní víkend uprostřed týdne se povedl. Nový říčanský pivovar přilákal 19 lidí - samé milovníky piva :-). V Mnichovicích jsme rovnou zapadli do Krčmy na oběd, kam nás přišel pozdravit i domorodec Pracant. Pak už jsme se nechali vést kocourem Mikešem. Nejdříve k televizní obrazovce, pak se vyškrábali na kopec k Sapíkům. Kuchař Jaroslav Sapík udělal závratnou kariéru - z Hradu až do Klokočné, ale stejně jsme si od něj nechali natočit jen Plzeň. Prosluněnou krajinou okolo naučných cedulí s nekorektními pohádkami jsme došli do Říčan na Marvánek. Ano, tady děvčata z Marvánku milují jen za tatranku a stokiloví chlapi při tom samým štěstím tancují na stole. Ale dávno, dávno již tomu, a tak jsme v dřevěné hospůdce u rybníka vyžahli jen jedno pivo a kvačili k říčanskému hradu - ten to má taky už hodně nahnutý. A teď zlatý hřeb výletu - pět dnů starý Říčanský pivovar. Reklamy ještě maloval nějaký zedník vápnem, ale vevnitř už vše září novotou. Srazili jsme stoly, postupně ochutnávali desítku - loučení s Luďkem Č., který za pivem jel světa kraj, dvanáctku - loučení s dalšími, které svrchní kvašení zas tak netankuje, až jsme zůstali u dobré Čtrnáctky jen samí fajnšmekři. To nám ovšem nebránilo v čase zbývajícím do odjezdu vlaku spláchnout pivní speciály desítkou v nádražní Lokálce. Hezký výlet!