58. Stezka 4.–8. 5. 2016 » Krajem českých klasiků » Úpice
Vložné – stezkovné – TAK 250 Kč, neTAK 300 Kč.
Zvláštní vlak – 150 Kč, bude stejný jako vloni, tedy s občerstvením).
Stezkovým vlakem je možné případně jet jen do Hradce Králové za 70,- Kč.
Informace k Zakončení
- Zakončení v areálu Dlouhé Záhony v Úpici v neděli 8. 5. 2016 v 13:00 h…
- Program Zakončení bude zahájen ve 13:00 h…
- Zpáteční vlak » odjezd 17:10 h
Důležitá upozornění
Jaká 58. Stezka byla
Má cenu psát o Stezce, když tam byli skoro všichni? Tak jen zápis pro příští vzpomínání resp. zapomínání. Předně si dovolím jeden osobní povzdech. To se to klasikům psalo, když vyrůstali v tak líbezné krajině.
Po středečním komorním hudebním večírku jsme ve čtvrtek využili toho, že nás na pěší výlet bylo jen deset, a tak jsme v Meziměstí mohli využít a plně obsadit autobusánek do Vižňova. A pak to začalo. Strmější kopce nemají ani bratři Slováci. Šplhali jsme téměř po čtyřech do Gór Kamienych, protože dosud nikdo polským značkařům neprozradil vynález serpentin. I když výstup na Ruprechtický Špičák v českých Javořích horách nebyl o nic lehčí. Ale ty výhledy, ty výhledy, všechna příkoří byla zapomenuta. V Ruprechticích jsme ocenili naše ubytování ve Zděřině. Před Sedmnáctkou hospodští, kteří je měli napojit a ubytovat, raději prchli a málem jsme to schytali i my. Stihli jsme si vyvzdorovat po jejich příjezdu jen jedno pivo, než nás odvezl autobusánek zpátky do Meziměstí do nádražky v nádraží, jehož velikost byla mimo smysl našeho chápání. Ve Zděřině v music hallu už veselo a hudba. A kdo vydržel, mohl si připít na zdraví novomanželů.
V pátek jsme odjeli opět vlakem, tentokrát do Březové. Horolezeckou stezkou na Hvězdu. Pan vrchní byl zklamán, že nedorazilo inzerovaných sedm set lidí, ale i tak si u něj podávali kliku zástupci spousty tras. Poetické odpoledne se čtyřkovou hudbou, od nichž převzali žezlo naši mladí. Měli jsme ještě tolik rozumu, že jsme před nimi utekli do Police. Ovšem jen na terásku Krčmy, kde hrála další čtyřková frakce. Pak už způsobně potřetí do Zděřiny. Po snídani krátké matinné s fíkusy a pak už my, co se nemusíme starat o svůj vozový park, vyrážíme na pěší přesun podle kalné Metuje přes Kyrillovu vyhlídku s rautem, Stárkov viděný z letadla, a další jebáky do Velkého Dřevíče. Jsme největší trasa a v hospůdce Na návsi je to znát. Tři místnosti, ve kterých jsme narváni, se po večeři stávají třemi stagy, kde se souběžně hraje alespoň na dvou. Když končí Mr. Swing a ještě hraje tiché písně náš Nohavica, začíná na třetím pódiu hrát Vítek a spol. Helter Skelter. To se prostě nedá jít spát.
Na zakončení v Úpici to někteří vzali přes Hronov, někteří přes Malé Svatoňovice, my přes Zanzibar. Ale do lesního areálu jsme dorazili úplně všichni. Přesně na soutěž o Viktorku a babičku. Když jsme v úterý v hospodě, inspirováni třemi pivy, vymýšleli trasovní soutěž, byli jsme smířeni se závěrečným úklidem. Ale stalo se neočekávané. Náš pejsek a kočička, kteří pekli dort pomocí šlehačky, aby ho během minuty společně se zlými psy metali po šestnáckové porotě, slavně zvítězili! Luděk si nechal při předávání děl klasiků dokonce nastříkat třešničku na čelo. Je to vůbec možné? Je. Když uvážíme, že se 77 platícími účastníky jsme hlavními spozory 58. Stezky, a že šéf Trasy 16 je řadovým členem Trasy 14, je vítězství pochopitelnější. A když uvážíme, že jsme prostě nejlepší, je vítězství úplně jasné! Zpáteční cesta byla zase báááječná. Šla jsem si do jídelňáku pro pivo a už jsem tam zůstala. Zase ten Vítek, Míra, Pavel a klasik Roulin, který vypadá, že s nimi hraje odjakživa. Krásná Stezka, krásná krajina, krásné počasí, krásní lidé! Prostě klasika!
Naše noclehy
Pozvánky a fotky
Není nic horšího, když slíbíte, že nás přijede třeba až sedmdesát a pak se dostaví stěží padesát.
A proč to tedy hlavně zmiňuju? No, kapacita posledního noclehu (Velký dřevíč) je 60 postelí (15 čtyřlůžkových chatek). A spočítáte-li křížky ve sloupci sobota, tak zjistíte, že by nás mělo být o 9 víc (tedy pokud si účast na Stezce někdo nerozmyslí, což se také bohužel běžně stává).
A když případně odečtu těch sedm "nepřihlášených", tak nás bude o dva více. Otázka tedy zní, najde se někdo mezi vámi, kdo by si eventuálně nenárokoval postel v posledním noclehu (a spal třeba ve spacáku na karimatce)?
Sraz na hlavním nádraží u pokladen v 13:40, odjezd ve 14:11 hodin. R 929 Sněžka do HK 15:51 – 16:02, do Týniště n. Orlicí Os 5136 16:25 –16:42, do Náchoda Sp 1762 17:38 Ş 18:16 do Police n. Metují. Odtud 2 km do noclehu.
Pokud se vám zdá vzdálenost z posledního noclehu na zakončení moc velká, tak vězte, že si ji nablížíme vlakem.
Zakončení bude zahájeno v 13:00 hod. Po krátkém uvítání, organizačních pokynech a kulturní vložce předvedené pořadatelskou trasou, proběhnou tradiční soutěže. Soutěž o rytíře trasy se vypouští.
Trasová soutěž: Úkolem trasy je předvést či přednést variaci na dílo některého klasika české literatury. Počet vystupujících i forma prezentace je libovolná (báseň, píseň, „umělecký“ text, scénka, živý obraz atd.). Nechte se unést svou fantazií. Před vystoupením sdělí účinkující, ze kterého díla vychází. Délka prezentace je omezena na max. 1 minutu. Předem se omlouváme, že budeme muset přísně dbát na dodržení časového limitu i na maximální zkrácení časových mezer mezi jednotlivými vystoupeními. Počítejte prosím s tím, že v době vystoupení předchozí trasy, musí být připraveny ke svému vystoupení i dvě následující trasy.
Soutěž o krále Stezky: Adept na krále Stezky musí být zásadně mužského pohlaví. Svým zjevem musí co nejdokonaleji ztělesňovat postavu Babičky ze známého díla Boženy Němcové. Na podiu ho čeká fyzicky nenáročná soutěž, jejíž pravidla není potřeba sdělovat předem.
Soutěž o myš Stezky: I soutěž o myš je inspirována nejznámější knihou Boženy Němcové. Adeptky musí být ženského pohlaví a svým zjevem musí co nejdokonaleji ztělesňovat postavu Viktorky. I jejich soutěž nebude fyzicky ani intelektuálně (jak jinak u Viktorky) náročná.
Předpokládáme, že po skončení soutěží zbude prostor na volné hraní, během něhož se jednotlivé trasy budou postupně přesouvat k autobusům, jedoucím na nádraží.