Start vycházky Pražská pivočára II. jsme zahájili v hospodě Malešická tvrz. Některým bystrým frekventantům připadala povědomá, stejně jako přilehlá usedlost Baroko. Ano správně, byli jsme tu již při vycházce Z Malešic až do Mnichova, jen tentokrát jsme nemuseli čučet přes plot, ale pustili nás na dvůr. I do Malešického zámku jsme pronikli na nádvoří. Po majiteli zámku zbyl na Starém Městě honosný jen pomník, zatímco tady traktor s pětiletkou na kolech. Už na startu dávalo složení účastníků tušit, že nosné téma vycházky přijde zřejmě zkrátka. A taky jo - v Malešickém mikropivovaru s maličkými varnami v oknech byla v našem salónku objednána pouze čtyři velká piva, zato dvanáct malých. Přímo před hospodou jsme si prohlédli předlohu loga pivovaru a šli se podívat, jak stavěl Milunič, než ho pohltil Tančící dům a jak udělali velrybu z betonu, když se obyvatelé paneláku chvíli nedívali. 

Když jsme v Malešickém parku připili na zdraví vnuka Tadeáška a pravnučky Haničky, v hlavě se mi rozbřísklo. Žádné pivovary - to už není in, teď na Čtrnáctce letí dětská hřiště. Když naši fotografové zdokumentovali Malešické Défence, prohlédli jsme se, jak se stavělo sídliště těsně po válce. V kulturním domě na Solidaritě nejen prožili Cimrmanové několik Nejistých sezón, ale strašnická veřejnost přežila i několik houslových vystoupení naší virtuózky LeHni. Hned naproti strašnickému kostelu je dobře ukrytá nádrž, kde kachny dávají Roulinovi s Kačenkou dobrou noc. A už je tu další atrakce pro dědečky a babičky - areál Gutovka, s nějakou mechanizační ústřednou se můžu jít vycpat. Pak už se stal nosným tématem Eden - čtyřikrát jinak. Nouzovou kolonii toho jména nahradil zábavný park. Ani horská dráha tak nefrčela, aby se na jejím místě nepostavil sportovní areál. Ale kdo by chodil na fotbal do Edenu, když se maskuje za Synot Tip Arénu? A tak obyvatelé Vršovic zřejmě nalezli největší ráj v nákupním centru Eden. Už za tmy jsem si prohlédli poslední zastávku trolejbusů, pohaslou hvězdu Orion a konečně odhalili, kde je ten koncový pivovar. No přece ve staronovém Vinohradském pivovaru! Přesně čtrnáct nás bylo zvědavo, jak chutná nově vařené pivo. Můžu potvrdit, že dobře. Od malých Jantarů jsme se nemohli odtrhnout.